• Městský úřad Cvikov - Náměstí Osvobození 63 • tel.: 487 829 010, fax 487 829 030 • e-mail: mesto@cvikov.cz           českypolski
↓ jdi na menu

39. České školy na Cvikovsku


Do doby vyhlášení samostatnosti Československa 28. října 1918 v našem pohraničí české školy téměř neexistovaly. Jen několik výjimek vydržovala Ústřední Matice Školská. Nejbližší z nich byla v Liberci.
V roce 1920 byla otevřena první dvoutřídní česká škola v Röhrsdorfu (nynějším Svoru) pro děti českých sklářů pracujících v tamní sklárně, která náležela továrníku Riedelovi z Polubného u Tanvaldu, jednomu ze sklářských magnátů na českém severu. Hned o rok později, v roce 1921, byla otevřena jednotřídní česká škola v přilehlé osadě Morgentau (Rousínově) pro děti českých brusičů skla.
V Röhrsdorfu byla nejpočetnější česká menšina tehdejšího okresu Německé Jablonné. Ustavena tam byla silná organizace sociálně demokratické strany, na jejíž schůze přijížděli poslanci Dundr, Astr a Hampl.
Po otevření těchto dvou prvních českých škol objevily se také ve Cvikově hlasy, které volaly po zřízení české školy. Páteř české menšiny ve Cvikově tvořili 2 čeští obuvníci, 1 kovář, 1 zvěrokleštič, 1 prodejna tabáku, 2 brusírny skla, několik státních zaměstnanců - zřízenců místních úřadů a čeští četníci.
Akce za otevření školy se ujal vrchní zemský učební rada Piloti, český správce zemského úřadu pro děti skrofulosní. Tento ústav byl postupně několika přístavbami rozšířen. Za pomoci obuvníka Jana Pekárka, který poměry ve městě dobře znal, obešli české lidi a provedli předběžný soupis dětí pro budoucí českou školu. V žádosti na ministerstvo školství o její povolení bylo uvedeno 24 dětí. Ministerstvo zařídilo komisionální řízení za účelem vyhledání místností pro školu. Město se uvolilo pronajmout jednu třídu v budově č.p. 300/I ve Školní ulici. Budova sloužila pouze tkalcovské učňovské škole, která v ní měla dílny vybavené tkalcovskými stavy, v přízemí byla jedna třída německé mateřské školy a byt školníka, ve druhém poschodí soukromé byty.
Protože se v pohraničí otevíraly nové české školy, projevil se nedostatek českých učitelů. Otevření školy ve Cvikově bylo povoleno a inspektorát státních menšinových škol v Liberci ustanovil ke konci listopadu jako prvního správce školy Bohumila Hynka k 1. prosinci 1922. Ten se vracel z aktivní vojenské služby u 36. pěšího pluku v Užhorodu na Podkarpatské Rusi.
Jako zakladatel školy provedl k 1. prosinci 1922 první zápis dětí do nové školy, při kterém bylo zapsáno 13 dětí. Ostatní rodiče děti k zápisu nepřivedli z obavy za ztráty zaměstnání u německých zaměstnavatelů. Otevření české školy totiž německou většinu ve městě ohromilo, protože znamenalo průlom do dosud výlučně německého charakteru města. Děti, které se k zápisu nedostavily, chodily do německé školy také z toho důvodu, že vyučování v české škole bylo zahájeno s tříměsíčním zpožděním.
Ze 13 dětí pouze 4 uměly česky, práce ve škole nebyla tedy vůbec lehká. Velmi pomohl řídící učitel české školy Karel Sucharda z Röhrsdorfu, který ochotně poskytl učebnice a sešity. Školní rok byl ukončen s počtem 17 žáků. Přistěhováním rodin nově ustanovených českých státních zaměstnanců se počet žáků podstatně zvýšil. V učebně české školy byl nápis: "Vítejte do české školy!"
Během roku 1931 byly vykonávány přípravné práce a vyvoláno komisionální řízení o umístění mateřské školy, pro kterou byly získány místnosti v domě č.p. 105/I u paní Strobachové v blízkosti české školy.
Aby místnosti od doby otevření byly zajištěny, uvolil se český školní výbor platit za prázdné místnosti od 1. března do 1. září nájemné ve výši 1.000 Kčs. Potřebný obnos na prosbu školy opatřil odbor Národní jednoty severočeské. Ministerstvo školství otevřelo mateřskou školu 14. října 1931 při obecné škole. Ke dni otevření bylo přijato 13 chlapců a 6 dívek, celkem 19 dětí. Místnosti byly v přízemí budovy dnešního veterinárního střediska.
Počet dětí stoupal a když dosáhl čtyřiceti, byla otevřena druhá třída k 1.9. 1933. Umístěna byla v sousedství první třídy obecné školy ve "staré" škole. Vliv cvikovských českých škol probudil i české obyvatele okolních obcí a postupně vznikaly další. K 1.9. 1933 byla otevřena škola v Lindavě, 1.9. 1935 v Kunraticích, současně i na Juliovce pro děti z Mařenic, Dolní a Horní Světlé, Krompachu.
Zahájení provozu těchto škol bylo slavnostní a při jejich otevření promluvil školní inspektor Josef Maštálko z České Lípy. Slavnosti se zúčastnili zástupci českých spolků a Češi ze Žitavy. Než byla otevřena česká měšťanská škola ve Cvikově, dojížděli čeští žáci do měšťanské školy do Nového Boru. Český školní výbor přispíval jim na úhradu jízdného.
Společensky se čeští lidé v místě nestýkali. Jednotlivci chodili do Röhrsdorfu do hostince "U Hyků", kde byli tamními skláři rádi viděni. Školy na Cvikovsku se staly středisky českého života. Byly ustaveny české spolky, a to odbory Národní jednoty severočeské, ve Cvikově "Sokol", ve Svoru "Dělnická tělocvičná jednota." Ve Cvikově byla otevřena prodejna konzumního družstva SND z Liberce, byla zřízena "Osvětová komise" a při ní otevřena česká knihovna, která půjčovala knihy i do okolních vesnic. Právě půjčované knihy přispívaly k probuzení pocitu národní příslušnosti k českému národu. Důsledkem byl další rozvoj českého společenského života.
Konají se veřejná sokolská vystoupení, plesy, besídky, akademie a divadelní představení. Velký ohlas mělo vystoupení 70-ti členného pěveckého sboru Hlahol z Nymburka, které se uskutečnilo ve velkém sále hotelu Reichshof (dnešní Sever).
Protože počet dětí v českých školách stoupal, došlo 1.9. 1936 k otevření prvního ročníku měšťanské školy, do kterého bylo zapsáno 16 chlapců a 8 dívek. Prvním ředitelem měšťanské školy byl jmenován Josef Kovář, odborný učitel z Dolní Poustevny. Postupně byly otvírány další ročníky. V té době se však už nezadržitelně blížil rok 1938 a následně konec našeho samostatného státu.
První učitelé vykonali v pohraničí neocenitelnou práci ve prospěch českých obyvatel. Cvikovští učitelé probouzeli v dětech lásku ke kraji, vyprávěli jim o historii hradů Tolštejna a Milštejna, hradu Sloup, seznamovali je s přírodními krásami, učili je znát jména jednotlivých vrcholů Lužických hor a seznamovali je se slavnou a bohatou minulostí českého národa.
1. prosince 1972 oslavila cvikovská česká škola 50 let svého trvání. V tomto roce dostal pan Bohumil Hynek - zakladatel školy - řadu dopisů od prvních žáků české školy.

Dopis Elfriedy Malé z Rumburku byl zakončen neumělou básní:

CVIKOVSKÉ ŠKOLE !
Vděčna jsem za každé ráno
mých dětských snů
na šťastné mládí jež mi dáno
výchovou mých rodičů.
Vzpomínám na první školu,
základ mých znalostí všech,
učitele a všechny spolu
rodáky severních Čech.
Vzpomínám na léta života,
jenž vskutku pestrý byl
a píseň díků moje zalétá
až k Otci, jenž mne provázel.
Až jednou píseň moje zmlkne,
ztichne mých vzpomínek hlas,
život můj k Dárci se vrátí,
naposled v srdci mém zazní zas.
Čechy krásné, Čechy mé,
duše má se s touhou pne,
kde ty naše hory jsou
zasnoubeny s oblohou.

"České děti! Učte se znát tento krásný kraj s jeho přírodními krásami a bohatou historií, učte se, abyste tu mohly být opravdu doma, učte se pro budoucnost!"

Báje a pověsti Cvikova a okolí


↑ jdi na obsah stránky