↓ jdi na menu
18. Milštejn
Severně od Cvikova byl k ochraně kupců a jejich vozových nákladů proti loupeživým rytířům vystavěn v tehdejším pustém a jedinečně krásném lesnatém pohoří na obrovském skalním masivu ochranný hrad Milštejn, psaný také Mühlstein. Na něm byla od roku 1343 zřízena celnice pro projíždějící kupce.Hrad Milštejn, připomínaný již ve 14. století, byl kralevicem Karlem určen jako strážiště zemské cesty s posádkou šestnácti zbrojnošů. Ti měli dbát o bezpečnost kupců, vezoucích drahocenné zboží. Pro lapky a kupce, neplatící mýtné za použití silnice a doprovodu, byla na hradě zřízena hladomorna. Císař nařídil podél silnic vykácet stromy a prosvětlit lesy, aby tak loupeživým tlupám jejich řemeslo ztížil.
Staletí tu tak Milštejn strměl jako výmluvný symbol práva, pořádku a spravedlnosti i v těchto odlehlých končinách království, až byly jeho dny sečteny. Páni dávali přednost pohodlnému životu na zámku v Zákupech před přebýváním na starém hradě uprostřed lesů. Tak Milštejn pustl a chátral. Oněch 16 zbrojnošů odešlo s pány hradu a ten se stal příbytkem výrů a netopýrů.
A přece se nalezl někdo, kdo se i v těch pochmurných dobách o hrad zajímal. Je totiž zpráva od jistého Benedikta Chirocensa, Itala - jednoho z těch četných dobrodruhů, kteří v 16. a 17. století přicházeli do těchto končin hledat zlato a drahokamy. Ten měl prý uložit poklad nesmírné ceny ve zříceninách Milštejna. Pro nejisté poměry, které tehdy vládly v zemi, nemohl jej vyzvednout, a proto uvedl podrobný návod, jak poklad vyzvednout. Na jednom místě skály je prý vytesáno znamení křížku a trojúhelníku, tři kroky od něho je přístup k místu, kde je poklad uložen. Kromě stříbrných prutů, zlatého nádobí a několika set drahokamů obsahuje i pěknou částku v hotovosti, a to v samých dukátech. Jistě lákavá nabídka pro každého nálezce.
Ani později nestaly se poměry v zemi jistějšími, nečteme o nikom, kdo by se pokusil poklad vyzvednout, a tak leží ono nesmírné bohatství ve zříceninách hradu Milštejnu dodnes.
Nenašel jej ani polesný Homolka, který dal roku 1793 trosky věže vyhodit do povětří. Podle vyprávění vyletěla tehdy věž skutečně do vzduchu, ale dopadla prý zpět na původní místo. Na konci devatenáctého století tu lámali kámen bratři Isracolové z Vídně, ale lámání mlýnských kamenů později zanechali.
Dnes jsou z Milštejna romantické rozvaliny uprostřed lesů. Ten, kdo vyhledával místo pro panské sídlo, měl šťastnou ruku při jeho volbě. Nádherným výhledem na pohraniční kopce i do hlubokého vnitrozemí byl okouzlen údajně i autor "Máje", Karel Hynek Mácha, který na svých toulkách zříceninu navštívil.
Báje a pověsti Cvikova a okolí
↑ jdi na obsah stránky
- Město
- Městský úřad
- Volby
- Úřední deska
- Poskytování informací
- Usnesení MR a MZ
- Zastupitelstvo 2002-06
- Zastupitelstvo 2006-10
- Zastupitelstvo 2010-14
- Zastupitelstvo 2014-18
- Rada - 2018
- Rada - 2017
- Rada - 2016
- Rada - 2015
- Rada - 2014
- Rada - 2013
- Rada - 2012
- Rada - 2011
- Rada - 2010
- Rada - 2009
- Rada - 2008
- Rada - 2007
- Rada - 2006
- Rada - 2005
- Rada - 2004
- Rada - 2003
- Rada - 2002
- Rada - 2001
- Veřejné zakázky
- Prodeje a pronájmy
- Městská policie
- Kultura a infocentrum
- Služby města Cvikova
- Školství
- Pečovatelská služba
- Hasiči
- Spolek invalidů Klíč
- Sport
- Městská knihovna
- Užitečné informace
- Nabídky práce v regionu
- Turistika, historie
- Zpravodaj
- Mapy
- Internetové odkazy
- Fotogalerie
- Včera a dnes
- Povodňové informace
