• Městský úřad Cvikov - Náměstí Osvobození 63 • tel.: 487 829 010, fax 487 829 030 • e-mail: mesto@cvikov.cz           českypolski
↓ jdi na menu

12. Krkavčí kámen (Křížová věž)

     V osadě Naděje u lesa na trávnické straně je vysoké skalisko, zvané Krkavčí kámen - Rabenstein. Je pitvorného tvaru a na jeho vrcholu stojí veliký železný kříž. K této skále a ke kříži na jejím vrcholu se vztahuje následující příběh:

    Bylo to v listopadu v roce 1833. O silnici z Trávníku nebylo ještě ani potuchy, vedla zde jen obyčejná vozová cesta. Byla temná listopadová noc. Ze Cvikova po půlnoci kráčeli od své továrny v Antonínově údolí dva společníci: Schiecht a Wiesner. Neměli žádné světlo a v tmavé noci zabloudili. Pod Krkavčí skálou uhnuli na levou stranu, ač továrna stála na pravé straně údolí. Šli stále temným lesem mezi skalami, klopýtali a padali do strží, vše marné. Antonínův důl nikde. Teprve k ránu, když šťastně probloudili celé okolí Milštejnu, uviděli mezi mraky obrysy Krkavčího  kamene. Byla to nebezpečná cesta a šlo tu skutečně o život.

    Z vděčnosti, že se šťastně dostali domů, dali postaviti na cestě, kde odbočili kamenný kříž, na vrchol skály pak velký železný kříž, zhotovený v kovárně jejich továrny. V osmdesátých letech minulého století svítilo u kamenného kříže světlo v červené lampičce, které tam den co den pravidelně rozsvěcoval zbožný a odvážný Josef Weiss, zvaný „Tlustý Josef“ (Ducke Seff). Po jeho smrti světlo již jen o velikonocích po roce 1922 hořelo, kdy jej rozsvěcoval mladý Schiller z č.p. 17. 

    Strojírnu v Antonínově údolí zakoupil nový majitel Neuwunger. Byla pro odlehlost budovy od dopravních spojů a obchodního ruchu na základě inzerátu na prodej, byla by přišla k úpadku. V březnu 1924 se dostala náhle do českých rukou. Zakoupil ji pan Ouředník, bratr tehdejšího prvního železničního ředitele v Hradci Králové, který v ní hodlal zřídit koželužnu. Němci dělali všechno možné, aby ji vyrvali z českých rukou. Na schůzi městského zastupitelstva ve Cvikově se usnesli usilovati znovu o vykoupení této budovy pro zřízení okresního starobince. Obec Mařenice podala protest proti zřízení koželužny, v němž uvádí, že by byla znečišťována voda v potoce, ze kterého se napájí dobytek. Protestní tažení podporoval poslanec německé nacionální strany a starosta Jablonného v Podještědí Kraus. Pan Ouředník musel po mnoha jednáních různých komisí, které se ke zřízení koželužny vyjádřily zamítavě, budovu prodat.

    Rozhodující roli tedy hrály politické vlivy. Tak se lehce podařilo od stálých komisí uštvaného českého člověka získat nemovitost, která vyžadovala velkých opravných prací. Na tom však nezáleželo, jen když Češi nezískali továrnu.Po různých adaptacích se budova nakonec stala Domovem důchodců.

 
Báje a pověsti Cvikova a okolí


↑ jdi na obsah stránky